Časopis Umělec 2001/3 >> Parafráze lovce Přehled všech čísel
Parafráze lovce
Časopis Umělec
Ročník 2001, 3
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Parafráze lovce

Časopis Umělec 2001/3

01.03.2001

Ursula Panhans-Bühler | výstava | en cs

Příběh Bambiho je všeobecně známý. Ve dvacátých letech 20. století byl příběh poprvé zaznamenán Felixem Saltenem, rakouským spisovatalem, který je nejenom autorem této výchovné romance, ale také autorem lascívního příběhu Jozefíny Mutzenbacherové, vídeňské prostitutky; přitom si nemůžeme být zcela jisti, jestli pletky mezi Saltenem a Jozefínou byly skutečné, nebo zda šlo jen o literární fikce.
Buď jak buď, stvoření Bambiho se stalo takovým úspěchem, že jej ve čtyřicátých letech převzal Walt Disney, aby jej prostřednictvím svých kreslených seriálů dostal do povědomí každého dítětě.
Současně v roce 1939 vydal ve Francii Jean de Brunhoff svou výchovnou romanci jako kreslený seriál. Ten se nezastavil na přirozené hranici přírody, ale svého dětského hrdinu plně integroval do civilizovaného světa s jeho materialními a abstraktními signifikanty, jako je například oblečení, chování, kalkulace nebo psaní. Přesto byl přirozený stav jeho zvířecího bytí plně respektován — jediné, co musel obětovat v rite de passage bylo jedno písmenko, aby se přeměnil z barbarského divokého slona na nemotorného, na zadních nohách vztyčeného Babara, s chobotem připomínajícím imponující kravatu.
Pokud vezmeme v úvahu mirror-in-time prophecy Vladimíra Nabokova, tzn. že “budoucnost je obrácená minulost”, budeme chyceni v současnosti jako v pasívní reflektující zóně, ve vakuu, tísněni strachem z toho, co se stane.
Bambi nebyl vypuzen z lesa, ze svého světa, který mu shořel, ale tak jak příroda zapomíná — zrodil se do nového s nadcházejícím jarem. Rajská zahrada také nebyla zničena původním hříchem našich předků, to jen anděl s mečem a ohněm zavřel její bránu. V minulém století se reálný svět umlčel, když se zobrazení stalo systémem znaků, které odkazují jen samy k sobě a otáčejí se jako uzavřený okruh po svých vlastních saturnálních kruzích.
V novější verzi Bambiho bychom jistě nevynechali hořící les. Ale když bude jeho matka zastřelena lovci jako v Disneyově verzi, nebo jako matka Babara v pohádce Jeana de Brunhoffa, s největší pravděpodobností bude les zapálen náhodou, například nějakým lovcem, který si splete větévku s cigaretou a zapálí si ji. A v tom hned všichni rychle prchají, Bambi a jeho zvířecí kumpáni, jeleni a divoká prasata, vrány a sovy, krtci a myši i všichni lovci a myslivci...
Bambi sedí opuštěn na kraji lesa a neví, co dělat. Kolem náhle klopýtá vyčerpaný lovec, zakopne o kořen a padá na zem. Když se zvedá, vypadne mu z kapsy u kalhot malá knížečka. Lovec si toho nevšimne, vstane a ve spěchu mizí rychle pryč. Nemajíce nic jiného na práci Bambi s údivem zvedá potrhanou knížku. Na obálce vidí statného jelena s nádherným parožím a utíkajícího jelena na zadní straně. Oba se mu ale zdají příliš malí na to, aby je mohl považovat za své příbuzné. Jsou to jakési podivné miniaturní verze. Vnitřek knížky byl přímo zamořen zvláštními černými muškami bez křídel, běžícími jedna za druhou v rovných liniích jako zmrzlý proud na bílém pozadí stránek.
Naštěstí šel kolem Babar. Vyrušen shonem lovců, rozhodl se jít oklikou a narazil na Bambiho. Sedl si vedle něj a podíval se na knížku. “Ó, Lov jelenů. Praktická a metaforická příručka pro přívržence lovu,” vykřikl.
Zrovna se zúčastnil sofistikovaného vzdělávacího kurzu a začal hned citovat z abecedária: Art market (trh s uměním) — burza trofejí. Boom (konjunktura, rozmach) — prosperita mezinárodně doporučeného umění západní globalizace. Critic (kritika) — lingvistická kamufláž přenosu jalových názorů. Deer (jelen) — známý motiv v umění (ve všech disciplínách od antiky) a v uměleckých řemeslech (lov, fotografie). Eagle (orel) — symbolický konkurent někdy jelena, vždy lovce. Freischütz — lovec s ďábelskými kulkami v romantické opeře Carla Marii von Webera. Guardian (ochránce) — dříve největší expert každé umělecké sbírky, dnes na chvostu hierarchie. High and Low (vysoké a nízké) — výměnná hádka inspirace, někdy nerozhodná, někdy jakási odmítnutá konspirace proti oficiálním kulturním standardům. Inside the White Cube (uvnitř bílé kostky — galerie) — lovecký revír. Jump (skok) — vysoký skok, “Hirschsprung” přes “Höllental”, Černý les. Kermis — roční náboženská slavnost s trhem, dnes viz Technologie, Móda, nebo Umělecký veletrh a Messe. Luxury Hunters (luxusní lovci) — současná umělecká komunita. Museum (muzeum) — kancelář ztraceného majetku buržoazie. Nonsite (nemísto) — umístění umění. Oilpainted Sunset of the Deer (olejomalba jelena při západu slunce) — známý motiv melancholie v 19. století, viz Courbet. Political Correctness (politická správnost) — nová cenzura umění, hlavně ikonografická. Quarry (kořist) — lovecký úspěch.
Representational Art (zobrazivé umění) — zobrazení vždy zobrazuje zobrazení zobrazení — mise en abîme. Schlafzimmerbilder (obrazy do ložnice) — známé olejové tisky z přelomu 19. století, pověšené nad svatebním ložem (zatímco dnes jsou zaměněné za televizní aparáty u jejich nohou), většinou s troubícím jelenem k oživení toho, co se má odehrávat pod peřinou. Turn, the linguistic t (T, lingvistické t) — současný sebereflektující systém, někdy převedený do satirického třeštění. Unfair (nefér — neveletrh) — před několika lety pokus o vhození čerstvých ryb na trh v Kolíně nad Rýnem. Value (hodnota) — distingovaná umělecká úcta. Wannabe Artist (rádoby umělec) — echo rádoby kultury. X-ray (rentgenový paprsek) — kontrola nánosů barev před falzifikátory, kteří zaměňují následnost dob. Youth (mládí) — čím starší jelen, tím mladší by měly být jeho parohy (v umění). Zero (nula) — skutečný dopad umění na společnost, v opačném směru je efekt totální.
“Uff,” vyhrkl Bambi, “jak vyčerpávající dvojí život. Dosud jsem znal myslivce jen z mého lesa, o který se ovšem moc nestarají.”
A s pochybovačným pohledem na Babara dodal: “Možná, že se ale váš svět tolik neliší od toho mého”.
“No,” odpověděl Babar, “zdá se, že zde jsou určité dvojsmyslnosti, které by se mohly podobat těm vašim,” a poškrábal si velebně chobot. “Ale jestli chceš, můžu tě zasvětit do některých oblastí mé reality.”
“To je dobrý nápad,” řekl Bambi, “pojďme začít s tím, co stálo v té knize.” I když se bál lovců, doufal, že znovu najde svého otce a ostatní příbuzné.
“Tak pojďme,” řekl Babar a zabořil své obrovské ruce hluboko do kapes saka.
Tak přišli do výstavní síně, nad jejímž vchodem visela jelení hlava s pozlacenými parohy. “Messe,” řekl Bambi, “pamatuji si to z abecedária. Tam musí být lovci.” A doufal, že tam nebudou jen oni. Vnitřek byl zařízen módním nábytkem vytříbeného designu, na krásných barevných stěnách visely velké obrazy, reklamy a malá decentní loga velkých korporací. Mezi tím se blazeovaně promenovali lidé ve vybraných šatech, jako by byli nedílnou součástí celé scenérie.
S mírně znuděnými výrazy ve tvářích projevovali přesto jakýsi mdlý zájem o vystavená díla kolem.
“Jaká to vůně!” vykřikl Bambi a větřil se zvednutým čumáčkem okolo sebe. “Nekřič!” zašeptal Babar, “to je parfém, který tu většina používá; je to velmi exkluzívní, jemný extrakt z pižmových žláz jménem Revenue (Výnos).”
“A kdo se to vrátí, koho čekají?” ptal se Bambi, ale Babar neodpověděl. “Pojďme se podívat tady po těch různých odděleních,” navrhl. “Ó, další knihy!” řekl Bambi posvátně, “ale proč jsou tak ploché?”
“To nejsou skutečné knihy, to jsou namalované knihy,” vysvětlil mu Babar.
“Takže je nemůžu číst?”
“Ne, jenom můžeš přečíst to, co je napsáno na jejich hřbetech. Zkus to, jestli chceš,” pobízel Babar Bambiho. “J.a.z.y.k. j.a.k.o. e.x.i.l. b.y.t.í., J.a.z.y.k. j.a.k.o. m.í.s.t.o. ch.y.b.y., J.a.k. s.e. s.t.á.t. p.ř.í.v.r.ž.e.n.c.e.m. u.m.ě.n.í. — co tohle má znamenat?” zeptal se Bambi.
“Nic zvláštního,” odvětil Babar, “jen to, že jsme ve světě zobrazení.”
“Čeho že?”
“Zobrazení zobrazení. Psané knihy jako malované obrazy...”.
“Takže nic skutečného?”
“No, jsou tady určité reference...” dodal Babar se zasněným pohledem a postrčil Bambiho dál. Minuli několik velkých pláten, u nichž si Bambi bezmocně mnul oči. “Dumb Paintings — němé/hloupé obrazy,” komentoval je Babar, “vypadají jako... snad jako po nějaké photoshopové katastrofě v komputerovém programu.”
“Co to má tady ten na očích?” divil se Bambi u obrazu se skupinou hrajících si barokních putti. Jeden z nich měl na hlavě brýle virtuální reality.
“Víš, to je helma kybernetického prostoru, s tou se můžeš dostat do jiných světů. Je to namalovaný vtip. Jmenuje se to dekonstruovaná inovace. Můžeš si v tom volně plout a vznášet se kolem a cítit se jako ve stavu bez tíže,” dodal hrdě a ukazoval na své těžké tělo.
“Takže bych se mohl dostat zpátky do mého lesa?” zeptal se Bambi.
“Ano, ne ve skutečnosti, ale virtuálně,” odvětil Babar.
“Podívej se tady na ty vodopády, proč jsou tak němé? V mých lesích přehluší dokonce i majestátní troubení mého otce,” snažil se Bambi kompenzovat svou naivitu.
“Podívej se,” vysvětloval Babar trpělivě, “obrazy jsou z dvojrozměrné oblasti, když zmizí těla, odkud by pak měl asi přicházet hlas? A navíc je to praktické. Představ si, co by se stalo, kdyby všechna ta padající voda zaplavila tady ty krásné interiéry!”
Bambi byl čím dál tím víc v rozpacích. Zastavili se v další kóji s obrazy namalovaných zrcadel. V lese viděl Bambi občas tichý a plachý obraz jiné srnky odrážející se na hladině čisté vody jezírka.
“Malovaná zrcadla jsou jakýmsi zastaveným, ucpaným, zabržděným zrcadlením,” pomohl Babar zmatenému Bambimu, který očekával, že se mu zjeví nějací kamarádi.
“Ahoj,” pozdravil Bambi stydlivě, když vstoupili do další kóje.
“Obrazy — portréty malované podle reprodukcí nejbohatších lidí z celého světa. Mogulové, které sbírá a shromažďuje ve svém albu dcera autorovy sestřenice,” odpověděl Babar namísto obrazů.
“Zvětšují se, když se reprodukují?” zeptal se Bambi při pohledu na další sérii obrazů s názvem Modely.
“Jistě... v určitém smyslu...!” přitakal Babar zamyšleně.
“Škrábance jako tyhle jsem v zimě čmáral svým kopýtkem do sněhu,” zvolal Bambi s nadějí.
“Ale ne, malíř je namaloval podle modelů čmáranic své malé dcery.”
“Nic originálního,” vzdychl Bambi zklamaně.
“Něco k pití?” navrhl Babar, “šampaňské nebo Jägermeister?”.
A tak se skleničkou pokračovali v prohlídce. Bylo tam toho tolik na prohlížení, ale nic k ohmatání, ani nic k posezení.
“Ne, ne, ovšemže to je na prodej, jinak by to nemělo tu hodnotu, která se časem s trochou štěstí zvětšuje,” byli informováni. “Vzali jste si ceník?”
Ale oni jen zahnuli za roh do poslední místnosti.
“Oh my deer!” (“Ach můj jelene!”) vyhrkl Bambi před všemi těmi obrovskými obrazy se vznešenými a impozantními jeleny. Babar byl naopak trochu pozloben. Chybělo mu zde vyobrazení Apollona z Belvederu a jeho milovaná královna Celeste jako lovící Diana. Tohle byli přece jen pouhé reprodukce docela primitivních přírodních bytostí. Ale Bambi se v úžasu rozhlížel kolem. Odolával pokušení vzletět ke svému otci, navíc váhal a nemohl se rozhodnout, který by to mohl být. K tomu ho ještě brzdila lekce, kterou dostal od Babara. ”Zobrazení, reprodukce reprodukcí…,” mumlal si přísně, aby se vzpamatoval. Měl také strach, že by mohl být pohlcen do plochých pláten a stát se na nich nehybným. Ony působivé, protažené, odražené stíny paroháčů na obrazech jako by přenášely to nekonečné stýskání a volání jeho otce, ale žádný z jelenů mu neposlal z malby ani jediné mrknutí.
Bambi se náhle přistihl, jak stojí přímo proti upřenému pohledu muflona, stojícího mezi masívními kmeny temného lesa, který pokrýval téměř celou plochu plátna velikého obrazu.
“Víš, ti nikdy neproniknou do mého lesa. Vykážu jejich voyeurismus mýma mušlovitýma očima, zmnožím stromy v lese a rozestavím je tak, aby jimi nemohli proniknout.”
“Ale oni si prostě vezmou tvůj svět,” slyšel Bambi svůj vlastní hlas a nebyl si jist, jestli to před tím nebyl náhodou hlas muflona.
“Srolovat je a prodat jako nejdražší koberce.” Muflon stál nehybně a tiše dál. Babar vzal svého přítele kolem krku a navrhl, aby z Messe odešli.
“To je tedy třeba sehnat pěkné množství umělců, než se podaří naplnit tak velkou výstavu,” dělal Bambi experta.
Babar se mu smál a shovívavě odvětil: “Máš pravdu. Opravdu je tu mnoho malířů, fotografů, sběratelů reprodukcí, amatérských rádobyumělců a diletantů, jejichž práce tu posloužily jako předlohy a modely k této výstavě, dokonce i výtvory dítěte a kočky. Ale celá výstava je vlastně dílem jednoho jediného umělce.”
Bambi zaraženě pronesl: “Myslíš? Ale pak si z nás asi dělá srandu!?”
“Možná. Ale možná, že chce, abychom si my sami dělali srandu ze sebe. Líbilo se ti to?”
“Nejsem si tak jistý. Někdy jsem si myslel, že to není jenom kopie zobrazení. Myslím tím, ehm, cítil jsem, že možná…, že snad miluje malování…, a… a nakonec snad i to, co se k tomu vztahuje a co s tím souvisí.” Bambi přemýšlel o tom, co viděl. “Mimochodem, pochytil jsem mnohé o zobrazení,” dodal kurážně, ač trochu zmaten.
“Správně,” podporoval jej Babar, “jakékoliv zobrazení je evokací a negací skutečnosti, ať už je to ve světě zvířat nebo mimo něj.” Ještě jednou si něžně pohladil svůj chobot. “V tomto případě jde dokonce o zdvojené zobrazení. Umělec zde zobrazuje určitý druh
zobrazení. Udělal výstavu výstavy. Konfrontuje jednu evokaci/negaci s druhou. Zastavíš jednoduchý proces zrcadlení náchylné k marnosti a nicotnosti tím, že je znásobíš.”
Teď už se ovšem Bambi cítil zoufale bezmocný a ponechán zcela napospas.
Došli zpět ke vchodu. Babar, který chtěl svému ubohému příteli nějak pomoci, si náhle vzpomněl na Malého Prince, kterého velmi dobře znal ze svých dětských knížek. Jako by se ho Malý Princ ptal: “A jaká je tedy role umění, když
existuje pouze na negativní bázi?”
Vzpomněl si na tu otázku — jaká je role umění? — a pronesl k Bambimu: “No, spočívá to ve dvojité negaci. Zastavíš nekonečný proces mizení tím, že jej zrcadlíš. Není nic mezi tím, ale toto zrcadlení vytváří to “mezi tím”. A aby to Bambimu ulehčil, vyprávěl mu některé příběhy Malého Prince ve světě dospělých. Miloval tu knížku pro děti.
“Ale Malý Princ přece není skutečný?” namítal Bambi, “on je jen fikcí z knihy...” “Ano,” připustil Babar, “je zobrazením, je imaginární postavou vymyšlenou svým autorem stejně tak, jako my jsme vymyšlení našimi autory.”
“Ale proč?” divil se Bambi.
“Možná... aby se lidem pomohlo vidět, co dělají, a jestli to tak opravdu chtějí. Umění se o to taky někdy snaží.”
“Nebo by se o to mělo snažit,” odpověděl Bambi.
”Anebo by to alespoň mohlo zkusit...?” představil si Babar otázku Malého Prince.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
04.09.2019
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Stu’s head on plate, 2011, acrylic painting on pape, 29,5 x 20,5, framed
Více informací...
340 EUR
395 USD
Beach Scene, 1986, acrylic painting on canvas, 76 x 182 cm, five panels
Více informací...
3 200 EUR
3 713 USD
Basement, 1995, silkscreen print, 40,5 x 27,5 cm
Více informací...
65 EUR
75 USD
Fotografická kniha o znovuoživení téměř zaniklého kouzelného lesa vytvořeného roku 1939 rodinou Pivečků. Autorka zachycuje...
Více informací...
8,05 EUR
9 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS