Časopis Umělec 2005/3 >> Art Moskva: Výsledky Přehled všech čísel
Art Moskva: Výsledky
Časopis Umělec
Ročník 2005, 3
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Art Moskva: Výsledky

Časopis Umělec 2005/3

01.03.2005

Alena Boika | info | en cs de es

Od 24. do 29. května se uskutečnil v pořadí již devátý veletrh umění ART Moskva. Během šesti dnů ho navštívilo více než třicet pět tisíc návštěvníků. Prodej uměleckých děl přesáhl 2 138 000 USD. Jedno dílo bylo zničeno.

Letošní rok se počet účastníků výrazně rozrostl. Už je jich více než padesát. Expozice zabrala všechna čtyři patra Ústředního domu umělců na Krymském valu. Přibližně polovina vystavujících galerií přijela ze zahraničí. Z těch nových to především bylo B&D studio (Miláno), Galerie Albert Benamou (Paříž), i-20 gallery (New York), ibid projects (Londýn), Galerie Karin Sachs (Mnichov), Schuebbe – Projektroom Gallery (Düsseldorf) a další.
Po úspěchu Prvního moskevského bienále se současné umění stalo v Rusku populárnější, a tím i prodejnější. Dvě západní galerie (Rudolf Budja z Vídně a Wetterling ze Stokholmu) a jedna ruská (Stella Art) nabídly k prodeji Andyho Warhola, což je samo o sobě dokladem toho, že Moskva se skutečně dostala na seznam měst, kde se se současným uměním seriózně obchoduje. A ještě jedna neuvěřitelná událost – na výstavu přijely galerie, které obchodují s ruským současným uměním v zahraničí. Pařížská galerie Oreal Art instalovala ve svém boxu úspěšného Komara a Melamida, Vladimíra Dubosarského a také Valerije Košljakova, toho času žijícího v Paříži.
Pozornost ovšem vyvolávaly hlavně diskuze kolem pronásledování organizátorů a účastníků výstavy Pozor, víra!, a také žaloba, podaná na ředitele CDX (UDU) Vasilije Byčkova, který měl problémy kvůli projektu Marata Guelmana Rusko-2. Z preventivních důvodů se proto veletrh jmenoval Teritorium umění. Bez cenzury. Na všech stáncích se skvěla cedulka: „Lidem se zvýšenou citlivostí se prohlídka nedoporučuje.“ Toto opatření však nezachránilo dílo Alexandra Kosolapova Mé tělo, na kterém byl Kristus zobrazen vedle nápisu McDonald´s “This is my body”. Člověk, který se později na policejní stanici představil jako Leonid – Rab Boží, rozbil sklo a obraz zničil. Vznikla škoda ve výši asi 1 000 USD. Nicméně právě vandalismus militantních tmářů udělal veletrhu tu největší reklamu. Guelman ocenil Art Moskva touto poznámkou: „... Nebudu všechno převádět na čísla, všechno bylo úspěšné. Prodalo se toho mnoho. Koupili i objekt Kulikovovy zastávky, která je opravdu drahá a nekomerční. Je vidět že bienále i Rusko–2 se povedly.“
Toto však nebyla hlavní událost, která provázela instalaci projektu Marata Guelmana. Většina účastníků Art Moskva byla se svou účastí na veletrhu spokojená a podle oficiálních zpráv se celková suma z prodeje vyšplhala na 2 138 000 USD, když nepočítáme již rezervované prodeje za 677 000 USD. Vezmeme-li v úvahu informaci od galeristů, kontakty navázané na veletrhu pokračují již 3 měsíce prodejem děl, při nichž jsou ceny rezervovaných děl mnohonásobně navyšovány. Berouce v úvahu mnohaleté zkušenosti, organizátoři veletrhu počítají, že suma zarezervovaných děl může být připočtena k sumě za přímý prodej, a proto lze konečnou sumu stanovit na 2 815 000 USD. Čísla z letošního prodeje převyšují loňské výsledky – 1 727 800 USD z prodeje a 840 000 USD z provedených rezervací (zisky z prodeje na Art Moskva činily u dřívějších ročníků zhruba 300–500 000 USD).
Loni výši prodeje zvýšil hlavně fenomenální úspěch nově otevřených galerií současného umění Stella Art, která dva obrazy klasika konceptualismu Ilji Kabakova prodala za 800 000 USD. Letos se podobně gigantický prodej neuskutečnil. Patnáct ruských galerií prodalo díla průměrně za 70 000 USD. Dvanáct galerií pak neprodalo vůbec nic. Mezi zahraničními galeriemi stálo nejdražší prodané dílo 50 000 USD. Nic neprodaly pouze dvě cizí galerie.
V roce 2005 se veletrhu zúčastnilo celkem 53 galerií. Průměrný zisk z prodeje každého účastníka veletrhu je tedy 53 113 USD. Převede-li se statistika na státní příslušnost umělců, je třeba říci, že z celkové sumy připadá na ruské účastníky cca 62 000 USD na jedno prodané dílo a na zahraniční cca 34 000 USD. „V minulosti se nejlépe prodávala klasická díla pop-artu, ale teď prvenství připadá ruskému umění. Do první desítky nejvíce prodávajících se dostaly ruské galerie,“ komentuje výsledky veletrhu deník Komersant. Na prvním místě v prodeji je XL-galerie, která úspěšně realizovala obchod s obrovským novým plátnem z „podvodní“ série Vladimíra Dubosarského a Alexandra Vinogradova, které se rovněž objevilo na pestrobarevných plakátech letošní Art Moskva. Druhé místo zaujala Guelmanova galerie a na třetím pozici se umístila galerie Pendant, která se představila díly non-konformistů-šedesátníků a ve svém pásmu představila vše od Anatolije Zvereva po Ilju Kabakova. „Jedinou zahraniční galerií, která se dostala do první desítky, byla düsseldorfská galerie Shuebbe Project, která s nečekaným úspěchem prodávala mladé a v Rusku neznámé čínské malíře, dokonce i moskevským sběratelům.“
Nejzajímavějším a nejprodávanějším zbožím se stala kvalitní, okouzlující a hedonistická malba, která byla představena jak v ruských, tak i v západních expozicích. Zjistit se dala i cenová úroveň veletrhu Art Moskva. Díla mistrů domácího současného umění (úroveň Kabakova, Zacharova, Bulatova) stojí přibližně 200–400 000 USD. Díla mladých umělců s dobrou pověstí se prodávají za podstatně nižší cenu, přibližně od tří do deseti tisíc.
Nehledě na to, že organizátoři věří, že hlavním cílem není prodej, věnují se také neziskovým projektům, které představují v rámci veletrhu. Zájem velkého množství zahraničních účastníků a komerční úspěch tohoto ročníku hovoří sám za sebe. Letos stojí metr krychlový expoziční plochy naposledy 105 eur. Příště už to bude nejméně dvakrát tolik. Skutečně nezbývá než se radovat z toho, že současné umění v Rusku se dostalo do středu zájmu a Moskva o sobě může říci, že se stala centrem, kde toto umění může být představeno. Co je ale skutečně smutné – jak řekl ředitel výstavy Vasilij Byčkov, trh s uměním může být posledním útočištěm tvůrčí svobody.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
04.09.2019
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
30 x 21 x 1 cm / 40 pages / sérigraphie 12 pass. couleur / 200ex
Více informací...
30 EUR
35 USD
1999, 21.5 x 28 cm, screen print on paper
Více informací...
95 EUR
110 USD
Limited edition of large posters printed on gloss coated paper for Mike Diana's exhibition in London. Size 100 x 70 cm.
Více informací...
10 EUR
12 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS