Časopis Umělec 2006/2 >> Ze západního Švýcarska s pozdravem Přehled všech čísel
Ze západního Švýcarska s pozdravem
Časopis Umělec
Ročník 2006, 2
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Ze západního Švýcarska s pozdravem

Časopis Umělec 2006/2

01.02.2006

Annemarie Reichen | u-sobé | en cs

Steven Parrino: Genéve, Lausanne, Neuchâtel, Fribourg
150 km od Curychu


Na konci února byla v ženevském Mamco (www.mamco.ch) otevřena výstava Collection Estate Stevena Parrino, kterou provázela mnohá setkání a mnoho zajímavých diskuzí. Od newyorského umělce, který měl v roce 2005 smrtelnou nehodu, tu byla k vidění raná díla i roztrhaná plátna a poničené struktury desek s výběrem kreseb a videoprací. Fabrice Stroun, nezávislý kurátor, který je známý mimo jiné také díky svým rozhovorům s mladými umělci ze západního Švýcarska, například s Philippem Decrauzat či Valentinem Carron, uspořádal Collection Estate s jedinečným citem pro dílo i atmosféru.
Aktuální zaměření muzea vyžaduje poznat Mamco osobně. Je to muzeum, místo, stroj, orgán, či jak jej chceme nazvat. Zadním dvorem mezi zaparkovanými auty dorazíme do muzea, které je rozléhá ve čtyřech patrech bývalé továrny. Christian Bernard, který je ředitelem Mamco od jeho otevření v roce 1994, nedává dohromady vlastní kolekci typu „best of“. Namísto toho koncipuje sbírku sbírek. Pokouší se uskutečnit vizionářský plán, v rámci kterého bude muzeum jako komplexní budova sloužit jiným úlohám než jen prosté reprezentaci. Publikum v labyrintu dřevěných kójí objevuje rafinované, chytré a často subverzivní propojení mezi sólovými výstupy a společnými pracemi, představující práce tvůrců jako je Denis Oppenheim, Sarkis, Gordon Matta-Clark, Vito Acconci, Frank E. Walter a mnoho dalších. Důležitou roli přitom hraje západošvýcarská umělecká scéna, do níž se řadí umělci jako John Armleder, Sylvie Fleury, Francis Baudevin, Pierre Vadi či Fabrice Gygi. Mamco jako muzeum se ale neustále obnovuje. V současné době jsou zde k vidění velké instalace Vincenta Lamoureuxe či nástěnné malby Philippe Decrauzata. Jedná se o místo, na němž se organizují neviditelné výstavy kurátorky Agniesky Kurant. Tento únor k nim patřil například Stephane Dafflon a Gabriel Leister.
Čteme-li o západním Švýcarsku, často se hovoří o Ženevě. V tomto městě žije mnoho umělců, například velmi aktivní Gianni Motti či Fabrice Gygi. V Ženevě je také mnoho galerií a nezávislých uměleckých prostorů, například Attitudes (www.attitudes.ch) s mnohavrstvým programem či Planet22 (www.planet22.net), která překvapí výstavním prostorem o velikosti 2,7 čtverečního metru.
Západní Švýcarsko se neomezuje jen na ženevskou scénu. Tato skutečnost je dobře vidět na životní dráze Stevena Parrino. V posledních letech byl pozván do tří různých výstavních institucí západním Švýcarsku.
V roce 1998 měl jednu ze svých prvních samostatných výstav ve Švýcarsku v CAN, v Centre d’art Neuchâtel (www.can.ch). CAN existuje již od roku 1995 a stále platí za outsidera scény jak v pozitivním slova smyslu, tak z finančního hlediska. Všeobecně vzato umělecké instituce v západním Švýcarsku jsou zřídkakdy tak dobře dotované jako basilejské či curyšské. Přesto se velkorysé prostory CAN stávají místem konceptuálních výstav, například Henrika Plenge Jakobsena či Lori Hersberger. Po pěti letech programové činnosti na Swiss Institute v New Yorku byl první ředitel CAN Marc-Olivier Wahler povolán jako ředitel Palais de Tokyo v Paříži.
V roce 2002 byl Steven Parrino pro změnu pozván do Circuit v Lausanne (www.circuit.li), aby pro záznam znovu předvedl performanci Electrophilia z roku 1997. Circuit je nezávislý umělecký prostor, který vedou umělci.
Lausanne se stává stále zajímavějším místem díky vysoké umělecké škole ECAL a především díky pozoruhodným pozicím, které zde lze zastávat. Během několika let se tento vývoj ještě urychlí otevřením nového muzea současného umění a o Lausanne uslyšíme jistě častěji.
V tomtéž roce, kdy byl v Circuitu přítomen Steven Parrino osobně, organizuje Michel Ritter jako jednu ze svých posledních výstav ve Fri-Artu ve Fribourgu (www.fri-art.ch) výstavu s kresbami Stevena Parrino Exit/dark matter a objekty Valentina Carrona. Michel Ritter je dnes aktivní v Centre Culturel Suisse v Paříži. Fri-Art je úžasné místo, kde se v kunsthalle výborně starají o návštěvníky. Mimo jiné také zásluhou skvělé kuchyně. Novou ředitelkou kunsthalle je od roku 2002 Sarah Zürcher. Před nedávnem otevřela skupinovou výstavu Stopover, která je vedena čistě v linii jejího pohledu na současné umění: umění je místem tázání se po identitě, fikci, realitě. S posledními řádky které mi zbývají, se loučím s mnoha přáteli, kteří ve Westside Švýcarska pořádají tak napínavé výstavy.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
2003, 28 x 21.2 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
222 EUR
267 USD
Print on art paper from serie prepared for "Exhibition of enlarged prints from Moses Reisenauer’s pocket Ten Commandments"....
Více informací...
290 EUR
348 USD
Obsáhlá publikace zachycující dosavadní tvorbu jedné z nejvýznamějších evropských umělkyň., , Žena, kterou staví na piedestal...
Více informací...
12 EUR
14 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS