Časopis Umělec 2005/3 >> Jak Ukrajinci naložili s nečekaným štěstím Přehled všech čísel
Jak Ukrajinci naložili s nečekaným štěstím
Časopis Umělec
Ročník 2005, 3
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Jak Ukrajinci naložili s nečekaným štěstím

Časopis Umělec 2005/3

01.03.2005

Alena Boika | ukrajina | en cs de es

Ne všichni mají rádi revoluce. Někdo se jich bojí a nenávidí je, někdo se skrývá za pokryteckými klišé. Mám ráda revoluci. Převážná většina lidí se na krátkou dobu zbaví myšlenek na pračky a dojde k radostnému přesvědčení, že „zvítězíme“ a že „vše je ještě před námi“.
Měla jsem štěstí být v Kyjevě v nejlepších dnech pomerančových nadějí.
Revoluce okamžitě zviditelnila Ukrajinu pro celý svět a obarvila ji oranžovou barvou. Sjednocení národů na Majdaně a Kreščatiku bylo tak silnou událostí, až bylo cítit, že očekávané štěstí by mělo přijít co nevidět. Dědečkové a babičky tančili za zvuku harmonik v průchodech, novorozená kapela R.E.P. (Revoluční Experimentální Prostor) uspořádala umělecké akce a nevzhledný zakrslý človíček radostně nabízel všem kolemjdoucím, že pro ně zahraje na supelku (ukrajinský národní hudební nástroj). Človíček přijel z Oděsy nebo z Rostova na Donu „dělat“ revoluci. Ale brzo mu došly peníze a dělat revoluci nalačno bylo těžké. Pak se na něj usmála štěstěna – přijal práci sluhy u jednoho Gruzínce, který přijel do Kyjeva předat gruzínskou revoluční zkušenost. Předával ji roznášením koláčků se zelím, které se pekli v táboře revolucionářů. Tak človíček celý den pekl koláčky a obsluhoval. A večer, po desáté hodině, když měl volnou chvíli, šel na ulici a nabízel zájemcům za cigaretu zazpívat jakoukoli písničku. A občas i jen tak. Gruzínec nesnášel zvuk supelky a díky této šťastné shodě okolností se mohl malý človíček občas radovat revolucí s ostatními.
…zvítězili. A začalo se dít to, co nikdo neočekával. Oranžové květy revoluce se změnili na nacionální historické ideje založené na archeologii a etnografii. V budově Muzea současného umění došlo k rozhodnutí uspořádat Ermitáž ukrajinské duchovnosti. Nejdůstojnějším malířem schopným představit stát na Bienále v Benátkách byl prohlášen Nikolaj Babak s projektem „Tvé děti, Ukrajino!“ – staré zahnědlé fotky a loutky v národních oděvech. Tripolská kultura začala vytlačovat aktuální umění.
Proto je příliš brzo říkat „Sbohem armádo!“ a chtělo by se doufat, že malíři, kteří mne zasáhli svou otevřeností a pro umělecké prostředí netypickým sjednocením, nedovolí proměnu svého umění na „zeleninu do rezervy“ a že „syrové maso reality“ nabízené kapelou R.E.P. bude chutnat lépe než historické kulturní reálie.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
04.09.2019
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
collection dos carré-collé / 40 pages dont 10 sérigraphie NB / offset, couv sérigraphie / 32 x 25 x 1,1 cm
Více informací...
25 EUR
28 USD
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
85 USD
Small – Signed Edition of 100, 35cm x 28cm, Photography on 1cm white block. From series of rare photographs never released...
Více informací...
220 EUR
249 USD
21.5 x 28cm, Colour Drawing
Více informací...
336 EUR
381 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS