Časopis Umělec 2001/3 >> Za hranou reality Přehled všech čísel
Za hranou reality
Časopis Umělec
Ročník 2001, 3
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Za hranou reality

Časopis Umělec 2001/3

01.03.2001

Tomáš Pospiszyl | výstava | en cs

Vědeckofantastická a fantasy literatura jsou jasně vymezenými žánry a jádro jejich čtenářů tvoří uzavřenou komunitu, která svými pravidly a stylizací může pro pozorovatele z vnějšku působit nepochopitelným, někdy až směšným dojmem. Životy skalních fandů reflektují snahu žít alespoň částečně ve stejném paralelním světě jako v jejich oblíbených knížkách a v této snaze se vzájemně podporují. Sdružování je ostatně známkou každého koníčku od včelaření až po sběratelství.

V pražské galerii Fronta se na počátku července uskutečnila výstava nazvaná Fantastika v obrazech. Představila originální práce třinácti českých autorů, kteří se inspirují sci-fi a fantasy literaturou. Těžiště jejich díla většinou leží v ilustrátoské práci, ať už se jedná o ilustrace knižní nebo o práci pro nemnohé místní časopisy, které se na tuto tematiku specializují. I tato výstava se uskutečnila u příležitosti fandovského setkání: Parcon, tradiční kongres sci-fistů, se na různých místech uskutečňuje již po několik desetiletí.
Po velkém boomu na přelomu osmdesátých a devadesátých let se sci-fi scéna u nás poněkud zmenšila, zkoncentrovala a zahustila. Na zatím poslední Parcon v Praze přijely stovky účastníků převážně mladého věku, ale i mnozí plnoletí a v nejlepších letech. Přespolní neváhali strávit několik neklidných nocí ve spacáku na podlaze pronajaté tělocvičny.
Tento typ literatury, který byl od svého vzniku považován za úpadkový nebo alespoň odpočinkový, je houževnatý a, jak se zdá, i nesmrtelný. Mimo vysloveně spotřební literatury vyprodukuje jednou za čas dílo, které je významné a inspirující v kontextu kultury jako celku.
Sci-fi žánr přijímá a absorbuje podněty z mnoha různých oblastí. Již dávno to nejsou jen kosmické lety a nové technologie. Velkým impulsem byla i literatura ovlivněná J. R. R. Tolkienem a R. Howardem. Tito autoři se vracejí do prehistorie země nebo vytvářejí celé alternativní světy a opatřují je uměle stvořenou mytologií, navazující a využívající prvky a formu mytologií existujících národů. Z hlediska ilustrátorů je tento směr velice vděčný; bohatýrské a rytířské výjevy odvozují od způsobů, kterými byla podobná témata zpracovávaná v umění minulosti. Poslední desetiletí je především ve znamení rychlého a úspěšného rozvoje kyberpunku, rozvojem elektroniky a počítačů inspirovaného subžánru, který zkoumá a rozvíjí možnosti propojování světa lidí a počítačů. Kyberpunk už má i svoji vlastní vizuální estetiku, která je ovlivněná především filmem, díky němuž se vrací zpět do “většinové” společnosti.
Pod křídla Parconu se ale lehce schovají i ti, kdo se zajímají o japonskou animaci. Letošní panel zasvěcený tomuto tématu trval tři dny téměř bez přerušení; ve dvě ráno se ve světle nepřetržitě běžících projektorů mnozí vysílení účastníci ukládali ke spánku přímo v promítací místnosti.
Výstava v galerii Fronta nebyla zdaleka první příležitostí, jak se s prací těchto autorů seznámit. Mimo jejich masově šířenou časopiseckou a ilustrátorskou tvorbu jsou jejich díla pravidelně vystavována kupříkladu v galerii pražského knihkupectví Krakatit. Ale kdo z výtvarných kritiků na taková místa zabloudí?
Všichni autoři na výstavě Fantastika v obrazech pracují ve stylu popisného realismu. Nesetkáváme se s abstrahováním či silnější formální stylizací. Díla jsou totiž postavena především na svém fantastickém námětu, který by byl odvážnějším pojetím zbytečně rušen a oslabován. Navíc autorům nejde o nějaké samoúčelné výtvarné novátorství, ale především o možnost pomocí obrazu vyprávět příběh. Jediným “moderním” prvkem bývá kolážovitá kompozice, která svádí dohromady různé realistické výjevy.
Jinak jsou vystavená díla plná obsahových a formálních klišé, ale málokdy nám doopravdy vadí, vlastně je tak trochu očekáváme. Autoři se nerozpakují používat a pracovat s postavami, které stvořil někdo jiný (Vetřelec, postavy ze seriálu Star Trek); pracují s nimi v podstatě jako s živými bytostmi a otázka copyrightu by pro ně byla podobně směšná, jako kdyby si nějaký žijící člověk chtěl nechat autorskými právy chránit svou vlastí podobu. Setkáme se ale i s výpůjčkami z klasických děl výtvarného umění a surrealismu, ovšem jen v případě, že se staly obecně známými a rozpoznatelnými výpůjčkami, jako třeba díla Arcimboldova nebo Salvadora Dalího. Mnohé obrázky ale nezapřou ani výpůjčky či inspiraci čerpanou z reklamních kalendářů nebo ze soft-porno časopisů.
Pokud jsou zobrazeny ženy, mají bez výjimky obrovská prsa a jsou většinou skoro nahé. Muži jsou v kontrastu zase zarostlí svalnatci v brnění nebo ve skafandru. Není dokonce problém, aby se taková nahá (a bosá) kráska sešla na jednom obraze s astronautem v helmě a kosmických pohorkách.
Nemá cenu podrobně vypočítávat všechny “chyby”, kterých se mnozí autoři dopouštějí. Většinou nemají žádné umělecké vzdělání, k daným výsledkům se dopracovali vlastní pílí a nejsou zatíženi akademickými pravidly perspektivy či kompozice. Takový Bauerův Souboj s dvojicí převzatých monster například vypadá, jako by se ohrával vedle příbytků jakýchsi trpaslíků, nebo že obě obludy zmutovaly do obrovských rozměrů mnohonásobně převyšujících i v poušti postavené mrakodrapy. Pak si ale nevíme rady s měřítkem podivně vykostěného zbytku člověka, ze kterého zbyla jen perfektně zachovaná a předpisově prohnutá páteř s lebkou. To jsou ale jen detaily, které nás odvádějí od dramatického výjevu boje, ve kterém monstra džentlmensky používají jen jednu ruku, snad aby si ji nepotřísnila sliznatou krví svého protivníka.
Mnozí autoři pracují s dramaticky pojatou ironií. Vladimír Gajdoš ve své obálce devátého čísla časopisu Ikarie z roku 2000 vytvořil scénu, která každého mužského a patriotického fanouška sci-fi zaplaví ambivalentními pocity. Lepá děva se samopalem vzor škorpion, oblečená pouze do podivného kusu látky, který můžeme popsat doslovně jako podprsenku, vyzývavě hledí čtenářovi do očí. Klečí ve vodě, kterou můžeme podle rozbitého Karlova mostu a rozbombardovaných Hradčan identifikovat jako Vltavu. Vzhledem k okolnostem pohled dívky velice trefně ilustruje to, co Breton nazýval šílenou láskou. Tady už padly všechny zábrany. Co se týče měřítka postavy, stejně jako v Bauerově případě se jen dohadujeme, zda před sebou máme obryni, která mohla Hradčany stejně dobře rozstřílet jako i rozkopat, nebo jestli sledujeme scénu odehrávající se před velkým modelem Malé Strany. Vody je ve Vltavě totiž jen po kotníky a natáhla-li by dívka ruku, může na mostě snadno narovnat kácející se kříž. Ale nejspíš se nám to všechno jen zdá.
Na tvůrčím spektru Vladimíra Gajdoše si také můžeme dobře ukázat možnosti aplikovaného fantastického vytvarnictví. Gajdoš vytváří nejenom ilustrace, ale svá díla také pomocí air brushe provádí na auta a motorky, realizoval také několik nástěným maleb. (Více o Vladimíru Gajdošovi na http://airbrush.mysteria.cz)
Milan Fibiger má ze všech ve Frontě vystavených autorů nejblíže ke světu “normálního” umění. Však také absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Jeho obrazy jsou technicky virtuózní a rafinované, v některých z nich používá světelných efektů, které mohou vzdáleně připomenout i Vojtěcha Hynaise. Fotorealismus a pečlivé provedení detailů potom odkazují k jeho pravděpodobně největšímu vzoru — ke Zdeňku Burianovi.
Fibiger na svých webových stránkách svou tvorbu dělí na ilustrace (dále dělené na Adventure, Fantasy a Fairytale) a volnou tvorbu, která je z jeho práce asi nejosobitější. Je většinou zaměřená na mužsky pojatou erotiku s důrazem na tajemno a dokonale provedená ženská prsa. Ale ani on si nedělá hlavu s podivným vztahem mezi měřítkem postav a jejich okolím. Kdo byl někdy v Benátkách nebo viděl benátskou gondolu, jistě mu zatrne při pohledu na dobře osmimetrovou Venuši, která se na tomto plavidle na jednom z kanálů klidně opaluje. Zalehla snad pod sebou nebohého gondoliéra? Cílem obrazu ale nebylo realistické podání dané scény, je tu jen zvýrazněným způsobem užit princip konfrontace dvou k sobě nepatřících prvků.
(Stránky Milana Fibigera najdete na adrese http://web.quick. cz/fibiger)




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011
Více informací...
799,20 EUR
958 USD
1997, 43 x 19cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
446,40 EUR
535 USD
1997, 43 x 16.7 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
559,20 EUR
670 USD
1997, 24 x 37.7 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
558 EUR
669 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS