Časopis Umělec 2007/2 >> Do pekla s růžovou Přehled všech čísel
Do pekla s růžovou
Časopis Umělec
Ročník 2007, 2
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Do pekla s růžovou

Časopis Umělec 2007/2

01.02.2007

Marisol Rodríguez | colors | en cs de es


Tento text jsem původně poslala Ivanu Mečlovi jako dopis, který jsem napsala hodinu poté, co jsem viděla Pink Not Dead, skupinovou výstavu, kterou dal dohromady Maurycy Gomuliki, polský umělec žijící v Mexico City. Dopis byl napsán 17. ledna 2006 ve 22:44.

Šla jsem na výstavu Maurycyho a jeho přátel, a byla strašná, ale nejdříve musím říct, že to bylo vlastně docela dost přitažlivé – a mazaně vymyšlené – celá galerie byla růžová, podlaha byla pokrytá růžovým jiskřivým prachem, a to bylo opravdu pěkné, roztomilé, kýčovité, růžové! Všechno bylo růžové, tuny věcí, a byla to opravdu velká výstava v decentní galerii jménem Garash. Ale kde byl koncept, myšlenka, nebo co vůbec inspirovalo tuto výstavu? Kromě toho, že byla růžová – doufám, že právě tohle nepovažovali za koncept – dalo by se k těmto objektům vtipně podotknout ještě něco jiného? Přečetla jsem si papír o výstavě, který mi dal Maurycy. Tentýž papír by mohl posloužit jako průvodce – když procházíš výstavou – a vyvrátit každý návrh konceptu a také bychom pak nelitovali mizerného uznání, jakého se dostává např. teoretickým základům válečné estetiky. Budu-li konkrétní, jedním z Maurycyho děl byl tank, natřený samozřejmě na růžovo a umístěný do průhledné bubliny, naplněné malými růžovými korálky, které vypadaly jako písek. Nenašla jsem jasné vysvětlení či jakýkoliv náznak vysvětlení k jakémukoliv děl uvnitř galerie. Je podivné, že galerie měla několik kurátorů, ale bůh ví, co měli v plánu. Možná se pletu, ale myslela jsem si, že jednou z funkcí kurátora je představit díla umělců veřejnosti – a nejen je sestavit dohromady, jako by to byly pěkné barevné hračky. Je třeba přiznat, že většina lidí vycházela ven okouzlena; viděla jsem také lidi, kteří byli otrávení, ale myslím, že hodně lidí, kteří vešli dovnitř, vyšli ven spokojení, moc se jim líbilo to růžové klišé a přijali tuto téměř romantickou zkušenost. Ale vrátím se k růžovému listu papíru, který se snažil – velmi neúčinně – vysvětlit motivaci přehlídky; předpoklad byl přibližně takovýto: černá a šedá jsou maskulinní a stereotypní barvy, historicky, i celosvětově, proto jsou všichni – umělci – připraveni znovu interpretovat a v zásadě změnit konotaci růžové jako barvy, která se vztahuje k povrchním, staromódním a téměř výhradně femininním a homosexuálním záležitostem. Pokusili se toho dosáhnout tím, že nám ukázali jiné stereotypy – ale této ironie si zřejmě nevšimli – spojené s růžovou, například: spousty růžových vagín – říkají tomu abstrakce, ale je to jasné a nudné jako leknutí v hororu – spousty růžových holčiček, růžových japonských holčiček, které mluví o sexu, o čem jiném? O čem by se mohly bavit japonské holčičky? – růžové hračky, růžové květiny, růžové květiny pokryté spermatem, růžové svastiky – Zní vám to povědomě? Je to taaaaak originální... (je velmi těžké číst jednu kapitolu náhodně vybrané knihy o současné estetice a zároveň něco psát, psát cokoliv o tomtéž tak, aby lidé aspoň věřili, že se snažíš?) takže... co ještě bych ti k tomu mohla říct? Viděl jsi všechny ty sponzory? Měli dokonce růžovou tequilu! Byla ta výstava strašná? Ne, měla skvělý vizuální dopad a já jsem se opravdu bavila, když jsem si prohlížela všechny ty hračičky a růžové stěny. Byla díla bez významu a bez ceny? Ne, díla byla umístěna v dobře zanalyzovaném kontextu a umělci sami chápali, jak jejich díla fungují jako symboly a tím jsou cenné, ale já se domnívám, že v tomto kontextu a s tak mírným a snadno vyvratitelným vysvětlením jsou bezcenné. Pěkné to je. Co je důležitější? Abychom měli spokojené diváky, kteří nerozumí ani ň, ale jsou okouzleni tím, jak to vypadá? Nebo mít pobavené diváky, kteří vycházejí ven okouzleni tím, jak to všechno vypadalo, ale zároveń s porozuměním dobře vytvořenému konceptu a smyslu toho, co se snažíte sdělit? Raději bych byla tím, kdo pochopí. Když chci vidět pěkné kusy plastu, můžu si zajít do supermarketu, k tomu nepotřebuji galerii nebo kurátory.


Mimochodem, Maurycy měl na sobě opravdu podivný oblek, něco, co vypadalo jako z vesmíru... vypadal jako kdyby... jako by dojil krávy na farmě v horách a pak si vzal svůj nejlepší doma ušitý růžový oblek a šel na párty do nejmódnějšího gay klubu ve městě.

Tak tohle je moje verze, užij si to. S pozdravem... Marisol.

Poté, co jsem tento dopis publikovala na svém blogu, za 22 hodin se objevil komentář:
“PINK WASN’T DEAD, YOU KILLED IT, BASTARD!!!”

1 commentario – Mostrar entrada original Annie dijo... Možná to byla mužská interpretace toho, jak by vypadal svět, kdyby jej vedly ženy. Ale jestli si to myslí, tak se spletli, protože my bychom nemluvily o sexu (to je mužská záležitost), nebyly by tam žádné tanky (to je taky mužská věc) a nepotřebovaly bychom sperma, protože už bychom přišly na to, jak se rozmnožovat bez nich. 11:48 AM




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
04.09.2019
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
87 USD
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011 / ze série deseti číslovaných exemlářů signovaných autorem
Více informací...
799,20 EUR
927 USD
Small – Signed Edition of 100, 35cm x 28cm, Photography on 1cm white block. From series of rare photographs never released...
Více informací...
220 EUR
255 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS