Časopis Umělec 2004/4 >> Revoluce s ostrahou Přehled všech čísel
Revoluce s ostrahou
Časopis Umělec
Ročník 2004, 4
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Revoluce s ostrahou

Časopis Umělec 2004/4

01.04.2004

Jiří Ptáček | commentary | en cs

Bukurešťskssé MNAC sídlí na bizarním místě. Paměť jednoho z největších architektonických výstřelků pozdního komunismu, Ceauşeskova Paláce lidu, nelze jen tak vymazat. I když se do něj nastěhuje demokratický parlament z jedné strany a muzeum současného umění ze strany druhé, stejně na vás jeho génius loci dýchne už při vstupu do areálu. To když vás zastaví patrola (demokratického parlamentu) a vyslýchá vás (rumunsky), proč jdete do muzea a kdo vůbec jste.
Snad proto se stala vyvrcholením výstavy Frisbee kurátora Františka Kowolowského v mediatéce MNACu performance Martina Zeta. Vystoupil na balkóně paláce a na fasádu zavěsil rudou vlajku Spojených států amerických. Symbol absurdní revoluce visel nad zahradou, zatímco před průčelím orientovaným do monumentálního bulváru vlála podobně absurdní směs reality a naděje: zástavy Rumunska, NATO a EU. Malý hlouček příznivců před muzeem nahrával Zetovu akci na videokamery. Zaručeně nejlepší záznam ovšem získala ostraha parlamentu, protože na muzeum jsou neustále namířeny její průmyslové kamery.

Pět podlaží výstavních sálů, na poměry bývalého komunistického bloku špičkově technicky vybavených … ale zároveň izolace Paláce lidu od centra města a dozvuky ostrých sporů, kdo a jak bude profilovat image, pořádat výstavy, velet – takové je MNAC těchto dnů. Na jednu stranu barikády se postavilo vedení muzea, na protější okruh nezávislých inte- lektuálů a umělců sdružených kolem manželů Perjovských. Zásluhou mezinárodního věhlasu a mediálních schopností lídrů opozice překročilo už povědomí o rozporech hranice země. Zahraničnímu návštěvníkovi MNACu však nepřestává vrtat hlavou, proč kritika zaznívá už ve chvíli, kdy muzeum teprve otevírá své brány. Několik výrazných osobností mladého rumunského umění odmítlo účast na první domácí přehlídce Romanian artist (and not only) love Ceauşescu’s Palace?!. A snad právě proto byla výsledná expozice slabým pokusem o site-specific akci. Přiznám se, že dvě zpochybnění v rádoby provokativním titulu – „nejenom“ a „otazník před vykřičníkem“ – jsou i na mě trochu příliš.
Sto dní hájení, které se obvykle ctí mezi politiky, se v tomto případě každopádně neres- pektuje. Možná jde o příliš atraktivní sousto, na to aby se čekalo, až se tým muzea zformuje a důkladně vyjasní své dramaturgické záměry. Nebo se umělecká veřejnost obává, že by mohlo (podobně jako v případě pražského Veletržního paláce) trvat několik let, než vyjde najevo, že vedení muzea vlastně nemá žádnou představu, co si s uměním 21. století počít.

Frisbee na pomezí neurčitosti
Frisbee by určitě byla jednou z řady menších prezentací českého umění v zahraničí, kdyby se nekonala záhy po otevření nového muzea současných umění a kdyby to nebylo právě bukurešťské MNAC. Vlastně šlo o vůbec první výstavu, která začala za jejího běžného provozu.
Mediatéka MNACu se nalézá až v posledním podlaží muzea, hned v sousedství designově dokonalé a sterilní kavárny. Není to standardní výstavní prostor: mimo dvou projekčních sálů se jeho ústřední část podobá velké kanceláři členěné skleněnými příčkami. František Kowolowski ovšem dokázal, že výstavám nových médií může vyhovovat. Frisbee koncipoval jako přehlídku soudobé české produkce v oblasti videa a animace, rozhodl se pro několik velkoplošných projekcí a nevstřícný prostor dokonale ovládl. Za jediný nedostatek lze považovat neprovedené zatemnění hlavní sálu, kvůli čemuž bylo za denního světla obtížné sledovat jednu z projekcí.
O Kowolowského výběru lze obecně říci, že ukazoval, jak pestrá je škála projevů v médiích videa a animace a jak se v době digitálního uživatelského softwaru tyto dvě kategorie prostupují a ovlivňují. Očekával-li návštěvník konkrétnější interpretační model, mohl odcházet zklamán.
Kowolowski neměl k dispozici projektor pro každého ze 17 účastníků. Samostatnou místnost s technikou proto přidělil pouze čtvrthodinovému slide-show Michala Pěchoučka Kočárkárna. Z ostatních snímků sestavil dílčí „podkolekce“. Tím, že v textu k výstavě připomněl důležitost „mezních souvislostí“ a systémových anomálií jako jsou „neurčitost, nesystémovost, nesmysl nebo ještě lépe imaginace“, vstoupil na tenký led, jakým způsobem v omezených podmínkách tyto kvality prezentovat.
Právě v „podkolekcích“ bylo možné sledovat zájem o kurátorskou systematizaci. Zatímco setkání videí Jiřího Surůvky a Martina Zeta zaznělo nečekaným tónem laskavější poetické (Zet) a méně laskavé satirické (Surůvka) sebeironie, díla Petra Zubka a Pavla Mrku-se ze nesla v duchu využití 3D animace k dosažení silného kontemplativního efektu. Také přiřazením formálně příbuzných animací Pavla Ryšky, Jana Šerých, skupiny Record a filmu Filipa Cenka s Jiřím Havlíčkem se částečně stíraly individuální rozdíly mezi jejich myšlením.
V rovině práce s vybraným materiálem zůstala Frisbee na půli cesty. Kýžený „random“ neurčitosti se odehrál výhradně v rovině celku. Konkrétní rozdělení proběhlo podle povrchních, formalistických vzorců. Nakonec i nejzvláštnější setkání sestřihu destruktivních scén z japonské Gappy od Jana Nálevky, zběsile rychlého, angažovaného slideshow Gumy Guar z loňského CzechTeku a triphopového hudebního klipu Davida Možného Virtual Soul Waste neartikulovalo, zda jsme svědky kýžených „mezních souvislostí“ a „anomálií“, či zda šlo prostě o umístění všech tří nej-hlučnějších videí do jednoho, izolovaného projekčního sálu.
Frisbee v tomto směru nenaplnilo kurátorská předse-vzetí. Jako by se Kowolowski na poslední chvíli lekl, že jeho výběr děl bude vypadat neuváženě, nebude-li jej alespoň nějak komentovat. A nakonec svůj kurátorský komentář pouze rychle nastehoval.
Chvályhodným počinem na druhou stranu zůstává, že ke DVD katalogu přidal webové stránky (http://www.dumb.cz/ frisbee/) s ukázkami ze všech vystavených prací. Domovský Dům umění města Brna zároveň prolinkem napojil na bukurešťský MNAC, což by mohlo stát na počátku budování komunikačních struktur, které nové muzeum v těchto dnech potřebuje ze všeho nejvíc.

Jistota, že budoucnost zůstává nejistá
Martin Zet vstoupil na balkón Paláce lidu v den, kdy v Rumunsku vrcholily politické kampaně před rumunskými par- lamentními volbami. Jeho revoluční projev se nesl zahradou jako přízrak. Podobně přízračně zněla i slova umělecké ředitelky MNACu Ruxandry Bala- ciové o křehkých vztazích kultury a moci: „Podle výsledků voleb bude vypadat i budoucnost muzea. Současná vláda nám je nakloněna, ale o rozpočtu na příští rok bude rozhodovat ta nová. Jsme nezávislí, ale zároveň finančně odkázaní na stát. Zatím si nemůžeme být jisti, kdo bude novým ministrem kultury a jaký k nám bude mít vztah. Na jaře bychom chtěli otevřít knihkupectví a realizovat řadu kroků k tomu, aby měl MNAC kvalitní program a byl solidním muzeem současného umění. Jenže nyní je předčasné cokoli stanovovat napevno.“ Několik dní nato zvítězila ve volbách dosavadní politická opozice…




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
04.09.2019
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Masonic Pasha, 2014, acrylic painting on paper, 38 x 28, framed
Více informací...
550 EUR
639 USD
1995, 35 x 42.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
892,80 EUR
1 037 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
256 USD
Illustrations by Tomáš Horný (temporarily Tomas Hornley, as he’s living in Melbourne, Australia) accompanied by concise texts...
Více informací...
7,85 EUR
9 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS