Časopis Umělec 2001/3 >> Klonovaná identita Přehled všech čísel
Klonovaná identita
Časopis Umělec
Ročník 2001, 3
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Klonovaná identita

Časopis Umělec 2001/3

01.03.2001

Vít Havránek | profile | en cs

I když je dnes jméno Stana Filka lidem z uměleckého provozu známé a asi po právu jej zařadí podle začátků jeho tvorby do souvislosti “šedesátých let”, jen málokdo si vybaví, co vlastně tento umělec dělal a pravděpodobně jen někteří slovenští kolegové budou vědět, na čem pracoval v posledních deseti letech po návratu z emigrace v USA (1983-1989). Filko se ale v současné době pomalu vrací zpět na výsluní slovenského umění, vystavuje a je vystavován.

Filko byl na sklonku šedesátých let slibnou vycházející star nejen na Slovensku a v Čechách, ale prosadil se i na prestižních výstavách, jako byla například Popperova výstava Cinétisme, Spéctacle, Environment v roce 1968 v Grénoblu; byl pozván na Documentu VII apod. Nechyběl snad v žádné významné recenzi o současném československém umění v zahraničí (Padrta, Popper, Restany), s jeho jménem se setkáváme v knihách F. Poppera, U. Kultermanna ad.
Filkova práce je ve své šíři do té míry málo známá, že bych se zde nechtěl pouštět do jakýchsi redukovaných schémat její prezentace a výkladu. Připomeňme jen oblasti, jimž se věnoval: v ranných 50. a 60. letech maloval obrazy, vytvářel asambláže-akumláže (tzv. oltáře skutečnosti), spolu s Alexem Mlynárčikem a Zitou Kostrovou vymysleli první Happsoc (1965) — těžko charakterizovatelné aktivity stojící na pomezí happeningu, konceptuálního umění a proklamace. Jeho akumlážované “oltáře skutečnosti” kombinují nejrůznější materiály-objekty, úlomky zrcadel, fotografie, běžné předměty… A s postupem doby jakoby pozvolna expandovaly do prostoru a proměnily se v environmenty. Od roku 1966 Filko vytvářel environmenty, v nichž zapojoval do instalací i elektrická média — diaprojekce, rádio, zvuk, větráky ad., a propojoval tak čisté fenomény v kombinacích s informacemi, za což byl Restanym nápaditě nazván “architektem informace”.
V instalaci Filkovy výstavy v Galerii na Karlově náměstí (1967), kterou recenzoval Jiří Padrta ve Výtvarné práci, se Filko objevuje jako akční, duchovní aktér, který svými malířskými gesty zpracovává de facto celé své okolí. Kromě toho Filko systematicky shromažďoval fotografický materiál (nalezené fotografie z časopisů, knih, novin…) s vyhraněnými tématy jeho zájmu a prakticky v syrové podobě ho vytiskl v cyklu grafických Asociací; vyráběl vlastní hudební nosiče — desky; jeho katalog (Stano Filko, Tvorba II, 1970) je sám o sobě velice rafinovaným konceptuálním projektem.
V instalacích a akcích v 70. letech se Filkova východiska poněkud posunují — od sociální, politické, sociologické reality, které ho stimulovaly v letech otevřenosti, se soustřeďuje na citově-duchovní hodnoty. Nepostradatelnou součástí jeho aktivit (Bílý prostor v bílém prostoru, 1973-1977) se stává jejich textová složka, kterou nemůžeme chápat jen jako pozadí nebo doplněk, ale samostatnou složku postupně se vyhraňující v novou disciplínu-médium TEXT ART. Filkovy texty se vyznačují osobitou transformací běžných pravidel psaní a mají svébytnou syntaxi. Vznik a specifika Filkova TEXT ARTU a jeho zařazení do souvislostí konceptualizace jazyka vyžadují zvláštní studii. V centru Filkova duchovního zájmu stojí skloubení a harmonizace racionality-senzibility-senzitivity a emoce a jejich transformace, transcendence ve vyšší homogenní kvalitu (viz. například TEXTY: Emócia, čistá emocia, biely prostor v bielom prostore, 1977; Transcendency, 1978).
Jeho americká tvroba a práce z 80. a 90. let jsou poznamenány zjednodušením používaných prostředků až k novodobému primitivismu a posílení symbolické a duchovní dimenze. Ta se rozvinula v komplikovanou osobní ikonografii. Pro relevantní pochopení Filkových instalací z tohoto období jsou nepostradatelné stále se rozrůstající textové záznamy, které už se nevztahují k jednotlivým realizacím, ale jde o souvisle rozpracovávané studie několika fenoménů, jež dostávají v jeho ikonografii klíčové místo. Filkově osobě-tělu nejbližší je fenomén konstrukce jeho vlastní identity, symbolické rekonstrukce vlastního EGA (viz reprodukce) založené na jeho třech klinických smrtích (1945, 1952, 1984) a klonování jeho ega projevující se i jako klonování jména, které používá: Stano Filko (1937-1977), Stan Fylko (1978-1987), Stan Phylko (1988-1988/89), Phylko (1988-97), Phys (1998-současnost).
Kromě tématu vlastní identity, zasahující zpětně i léta šedesátá (Moje rodisko, 1968/1978), Filko v této době rozvíjí témata ŽENY-VENUŠE-ŠEHEREZÁDY… a neustále se vracející úběžník nekonečna-vesmíru-času KOSMOS. Stejně jako v letech šedesátých a sedmdesátých, kdy zformoval skupiny Filko-Mlynárčik, Filko-Laky-Zavarský ad., podněcuje nové skupinové projekty a v poslední době se několikrát spojil v silný koncepčně-vizuální tandem s o mnoho mladším Borisem Ondreičkou.
Je zde však stále disproporce mezi významem a originalitou Filkových prací, pozorností a možnostmi, kterých se mu dostává v jeho zemi (jediný soubornější katalog z roku 1970 vydal sám Filko vlastním nákladem) i uznáním mimo Slovensko, jež bylo poznamenané, stejně jako Čechy, dvacetiletým (ne-li čtyřicetiletým) výpadkem vzájemné umělecké výměny s vysokofrekvenční evropskou scénou. Izolace nepochybně nejsilněji postihla právě silnou generaci nastupující v šedesátých letech. Tento výpadek, doufejme, nebude trvalý. Na druhou stranu jsme již bezpečně zbaveni iluze, že půjde o proces, v němž bychom měli jakkoliv snazší podmínky přístupu do uměleckého provozu, než kdokoli jiný: jsme zde ve stále sílící konkurenci řady umělců podporovaných silným mezinárodně provázaným uměleckým systémem, nemluvě o paralelních snahách dalších evropských a mimoevropských států (trauma otevřených dveří).
Samostatnou kapitolou by bylo zkoumání vlivu dobových poměrů (politických, kulturních i sociálních) na Filkovu tvorbu. Rozhodujícím způsobem se tento obousměrně provázaný vztah vyhraňoval v druhé polovině šedesátých let. V tomto, pro Filka mimořádně šťastném období vznikla celá řada akcí-konceptů (Hapsoc I.-IV.), velkorysých realizací-environmentů, “projekt-artu”, “asociací”… Přesto, že se Filkovi podařilo realizovat i relativně velkolepé projekty (environment Univerzál, Katedrála humanizmu, Kosmos ad.) zůstává obrovský potenciál jeho přínosu i ve virtuální formě nerealizovaných projektů, které Filko v souladu s konceptuálním uvažováním bude od závěru 60. let považovat za definitivní hotová umělecká díla — “projektart”. Nejde o utopii v pravém smyslu slova. Projektart vznikl intencionálně jako představa o umění, jehož definitivní materiální existence zůstává otevřená. Ve Filkově případě jsou takřka všechny jeho projekty realizovatelné, jakoby však umělec nechtěl jejich okamžitou
realizací ztrácet energii a čas.
V momentě, kdy z normalizačních důvodů na počátku 70. let pro Filka končí možnost projekty uskutečňovat, se umělec dostává pod silný vnější tlak. Logickou úvahou by se mohlo zdát, že Filko začne hlouběji rozvíjet právě “projektart” uvažování na úkor
realizací. To je částečně pravda. Ovšem pro Filka jsou, jak se ukázalo, i realizace integrální možností, jak se tvořivě vyvíjet. Navíc zřejmý ideologický tlak je něco jiného, než svobodná možnost volby: ve chvíli, kdy máme možnost ideje materiálně
realizovat, je příklon k čistě projektové prezentaci — virtuální formě — programovou demonstrací nezávislosti na realitě ve smyslu metafyzickém i funkčním — ve smyslu hodnotově duchovním i tržně provozním. Je to radostná demonstrativní volba a ne pozice vynucená vnějším ideologickým tlakem.
Jak již bylo řečeno výjimečný přístup ke své vlastní tvorbě má sám Filko — cítí potřebu neustále znova se jí zabývat, pracovat s ní, interpretovat ji a včleňovat ji do svých aktuálních prací, anebo naopak do již hotových prací vkládá nové pohledy například v souladu s programem Bílého prostoru v bílém prostoru transformoval celou řadu svých prací ze šedesátých let tak, že sám sebe přetřel bílou barvou nebo vystřihl ze záběrů a dokumentací akcí. Se svým životopisem a životem pracuje jako s legendou, do níž přenáší aktuální myšlenkovou symboliku — tento proces je konstrukcí jeho vlastního EGA.
Z letmého výčtu vyplývá, že Filkovy práce mají osobitou nedogmatickou konceptuální povahu. Jeho cross-over přístup se svou šíří vymyká nějakému esenciálnímu a zjednodušenému uchopení. Je zřejmé, že právě tím je blízký současnému chápání, cítění i kritickému pohledu. Galerie hlavního města Prahy připravuje na rok 2002 souhrnnou retrospektivu jeho prací a po třiceti letech první velký katalog, který by měl k této příležitosti vyjít snad skutečně v plném rozsahu zpřístupní různorodost i originalitu jeho realizací, konceptů a projektů.
Filko se v tuto chvíli jmenuje PHYS, a práce na vlastní minulosti není zdaleka ukončena, protože Filka existuje pouze současná minulost, pole interpretace, děj neukončený a neuzavřený…




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Dr. Long, 2001, acrylic painting on canvas, 30 x 24 cm, on frame
Více informací...
1 050 EUR
1 259 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
264 USD
QŠ (Queer švanda) je výběr pro všechna veselá, optimistická a s očekáváním do budoucna hledící pohlaví. Nikdo ať nestojí...
Více informací...
61,65 EUR
74 USD
Deset vystavených obrazů doprovází také vydání stejnojmenné dvojjazyčné knihy. Autorka momentálně žije v Praze a posledních...
Více informací...
32 EUR
38 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.