Knihy
Časopisy
Umění
Série
Multimédia
Spojenecká nakladatelství
Autoři
Styl
Směsi z Perly
Plakáty a pohlednice
Antikvariát
20 x 20 cm
24 stran
Text napsal Redas Dirzys, Vendula Fremlová a Martin Kolář
Silné a těžce budované systémy
Měl jsem příležitost vidět dvoje rozdílné dějiny umění: sovětské a západní. (Teprve nyní si začínám uvědomovat obrovské rozdíly také mezi západoevropskou a americkou verzí dějin umění.) Nejzajímavější bylo, že některé části byly naprosto odlišné. Především umění 20.století, jak bylo prezentováno sovětskými dějinami umění: jen části západního umění měly nějaký vztah ke komunistické ideologii, nebo měly něco více, či méně společného s paradigmaty socialistického realismu. Na druhou stranu součástí západních dějin umění byla jen hnutí ruských a dalších východoevropských uměleckých aktivit, která měla konkrétní dopad na západní umění.
"Mělo Rusko dějiny? Nikdy přece neválčilo s Anglií!" – Bob Budd, červen 2001, Flensburg, Německo. Nyní je stále zřejmější, že dějiny umění mají jen jediný cíl – bránit velké sbírky bohatých muzeí a osobností, jež by ztratily své poklady, kdyby se systém zhroutil. Celý průmysl dělání hvězd byl vytvořen proto, aby organizoval přísně funkční systém cena – hodnota. Velmi důležitou částí systému je strategie, jak ukázat jen několik hvězd v kontextu dobře připraveného a proporčně vyváženého systému "vyplňování." Co je to koncept "vyplňování" a jak došlo k tomu, že se východoevropské země staly jeho fantastickým zdrojem?
Především byl každý zlomek informace o západních hnutích (hlavní proud, samozřejmě: rock, pop music, abstraktní expresionismus, pop-art a minimalismus) za železnou oponou považován za projev absolutní svobody. Dokonce i formální abstraktní obraz byl v sovětské společnosti radikálním gestem. Po zhroucení systému zaplavili všichni východní avantgardní umělci a aktivisti západ, ale brzy si uvědomili, jak zastaralí a naivní byli v kontextu západní teoretické manipulace. Jen několik šťastlivců z komunistického tábora uspělo ve své kariéře, díky chytré strategii uplatňování sovětského stylu podle představ západních stereotypů a vyplňování tak už existujících složek. Dalším krokem byla reorganizace národních systémů na pro-západní, s pomocí ideologie na místě historického průzkumu. (...)