Přejít na informace o produktu
1 z 6

DIVUS

Korunovace Leopolda I. v Bratislavě 1655

Korunovace Leopolda I. v Bratislavě 1655

A hand-colored engraving from 1655, framed under museum-quality anti-reflective UV glass, depicts the coronation of Leopold I (June 9, 1640, Vienna – May 5, 1705, Vienna) as King of Hungary in Bratislava (Pressburg).
Váha: 2.0 kg
Kategorie:
Běžná cena 61.760,00 CZK
Běžná cena Výprodejová cena 61.760,00 CZK
Sleva Vyprodáno
Včetně daní.
Zobrazit veškeré podrobnosti

27. června 1655
Sedmá korunovace v Bratislavě se konala v katedrále sv. Martina, která byla korunovačním kostelem uherských panovníků v letech 1563 až 1830

Ručně kolorovaná rytina z roku 1655, zarámovaná pod antireflexním UV sklem v muzejní kvalitě, zachycuje korunovaci Leopolda I. (9. června 1640, Vídeň – †5. května 1705, Vídeň) na uherského krále v Bratislavě (Pressburgu). Byla to sedmá korunovace uherského krále v Bratislavě od začátku korunovační tradice. 

Horní část rytiny zobrazuje interiér katedrály během samotného korunovačního obřadu. Ve středu kompozice stojí mladý panovník na vyvýšeném pódiu před oltářem. Arcibiskup z Ostřihomi, jako nejvyšší církevní hodnostář v Uhersku, provádí pomazání a korunovaci. Uherské korunovační insignie – svatá koruna, žezlo, jablko a korunovační meč – jsou zobrazeny na oltáři. Kompozice je přísně hierarchická. Monarcha je obklopen magnáty, zástupci stavů, dvorními hodnostáři a duchovenstvem. Publikum je shromážděno v horní galerii katedrály a v pozadí. Ve spodní části listu je název rytiny v němčině: „Deutliche Vorstellung, mit was Herrlichkeit der Durchleuchtigste Fürst und Herr Leopold Ignatius Ertzhertzog zu Oesterreich, den 16. Junij im Jahr 1655 zu Pressburg zum König in Ungarn einmüßig erwählt und darauff am 27. ejusdem mit gewöhnlichen Ceremonien gekrönet worden.“ (Jasné zobrazení slávy, s níž byl nejvýznamnější princ a pán Leopold Ignác, arcivévoda rakouský, jednomyslně zvolen králem Uherska dne 16. června 1655 v Prešpurku a poté korunován obvyklými obřady dne 27. téhož měsíce.) Jednotlivé skupiny a osoby zobrazené na rytině jsou označeny písmeny: A. Ihre Röm. Kay. Majest. (Jeho římsko-císařské Veličenstvo), B. Ihre Königl. Maj. vorm Altar kniend (Jeho královské Veličenstvo klečící před oltářem), C. Des Königreichs Hungarn Cron, Zepter und Schwert (Koruna, žezlo a meč Uherského království), D. Trůn Jeho královské Výsosti, E. Pan Nuncius Bapstl. (Papežský nuncius), F. Herr Erz-Bischof von Gran (Arcibiskup Esztergomu), G. Dero Königreichs Hungaria und Böhmen Herrn Botschafften (Vyslanci Uherského a Českého království), H. Ihre Kay. Maj. Röm. Kay. Reichs-Augst. Erz-Bohm. (Zástupci římsko-císařských a habsburských zemí), I. Dvor Jeho královské Výsosti, K. Královský hrad, L. Wie Ihre Königl. Maj. den Schwur thut (Jak Jeho královská Výsost skládá přísahu).

Ve spodní části rytiny je zobrazeno panorama tehdejší Bratislavy. Dominantou je Bratislavský hrad, který sloužil jako úložiště maďarských korunovačních klenotů. Ty byly uloženy v korunovační věži hradu. Korunovační klenoty byly přeneseny do katedrály sv. Martina v slavnostním průvodu pod dohledem určených hodnostářů a ozbrojených stráží. Pod hradem jsou vidět městské hradby a věže, v popředí Dunaj. Před městem se shromáždila armáda, šlechta a měšťané. Jedná se o světskou část korunovačních oslav, která následovala po liturgickém obřadu. Nově korunovaný panovník se poté přesunul na Korunovační vrch (mons coronationis), kde vytasil meč a obrátil se ke čtyřem světovým stranám na znamení obrany země. Korunovační vrch stál na místě dnešní budovy Reduta (Slovenská filharmonie).

Jedná se o autentický grafický materiál dokumentující korunovaci. Některé kusy byly následně ručně kolorovány. Detailní kresba architektury, postav a heraldických prvků svědčí o reprezentativním charakteru díla.

Rytina je vysoce kvalitním grafickým uměleckým dílem. V době, kdy ještě neexistoval pravidelný tisk v podobě moderních novin, sloužila jako důležité obrazové a textové médium. Umožnila královskému dvoru, církvi a vysoké šlechtě seznámit se s touto událostí. Technická povaha mědirytiny však neumožňovala vysoké náklady – počet kopií byl omezen na několik set, takže se nedostala k širší veřejnosti.

Rytina je součástí sbírek Městské galerii v Bratislavě (inv. č. C 7174) a je přístupná prostřednictvím portálu webumenia.sk. Nachází se také ve sbírkách významných mezinárodních institucí, jako je Bayerische Staatsbibliothek v Mnichově, British Library v Londýně, Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni a Slovenská národní knihovna v Martině.