Fabriciova mapa Moravy (Moravia, Quae Olim Marcomannorum Sedes)

Autor: Paulus Fabricius (Pavel Fabricius, 1519–1589)

Rytec: Franz Hogenberg

Vydání: Antverpy, 1573 (vydáno v prestižním atlase Theatrum orbis terrarum Abrahama Ortelia)

Technika: Kolorovaný mědiryt

Popis díla

Jedná se o třetí (zjednodušenou) verzi vůbec první samostatné tištěné mapy Moravy, jejíž původní předloha vznikla v roce 1569. Pavel Fabricius, rodák z hornolužické Lubáně a osobní lékař císaře Maxmiliána II., mapu sestavil po zdlouhavém vyměřování terénu a vlastním astronomickém měření zeměpisných šířek. Zde prezentovaný tisk byl pořízen pro potřeby nejslavnějšího atlasu té doby od Abrahama Ortelia.

Klíčové prvky

• Kartuše a název: V levém horním rohu se nachází bohatě zdobená renesanční kartuše s latinským titulem, který odkazuje na Moravu jako na někdejší sídlo germánských Markomanů (Moravia, Quae Olim Marcomannorum Sedes...).

• Symbolika a měřítko: V pravém dolním rohu je umístěno grafické měřítko v podobě triangulačního trojúhelníku s kružítkem a moravskou orlicí.

• Orientace: Na rozdíl od mnoha jiných dobových děl, která byla orientována k jihu či východu, je tato mapa konstruována s moderní orientací – tedy severem nahoru (jak potvrzuje nápis SEPTENTRIO na horním okraji rámu). Na okrajích rámu jsou dále vyznačeny světové strany OCCIDENS (západ), ORIENS (východ) a MERIDIES (jih).

• Názvosloví a sousední země: Mapa používá převážně zkomolenou německou nomenklaturu (české názvy byly do desek doryty až v pozdějších vydáních). Okraje mapy definují sousední území: Čechy (Bohemiae pars), Slezsko (Silesiae pars), Uhry (Hungariae pars) a Rakousy (Austriae pars).

Výskyt a uložení exemplářů

Původní samostatné výtisky z roku 1569 jsou extrémně vzácné a celosvětově se jich dochovalo pouze několik kusů (unikátní zkušební tisky bez textu jsou například součástí tzv. Lafreriho atlasů v British Library v Londýně).

Mnohem četnější jsou právě tyto odvozeniny a listy vyňaté z Orteliových atlasů po roce 1573. V České republice i v zahraničí se různé varianty a tisky Fabriciovy mapy nacházejí v těchto významných institucích:

• Moravská zemská knihovna v Brně (nejvýznamnější tuzemský exemplář je součástí slavné Mollovy sbírky)

• Mapová sbírka Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze

• Muzeum Komenského v Přerově (vlastní rozsáhlou sbírku historické kartografie Moravy včetně děl odvozených z Fabriciovy mapy)

• Národní knihovna ČR v Praze

• Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

• Geografický ústav Masarykovy univerzity v Brně

• Moravské kartografické centrum ve Velkých Opatovicích (kopie či odvozeniny v rámci stálé expozice mapování Moravy)

Historický význam

Fabriciovo dílo představuje přelomový milník moravské kartografie. Svou přesností předstihlo všechna dřívější zobrazení regionu a v různých přetiscích (u autorů jako Hondius, Janssonius, de Jode či Mercator) sloužilo jako hlavní a nepřekonaný vzor až do první třetiny 17. století, kdy jej nahradilo modernější kartografické zpracování Jana Amose Komenského.