Ir directamente a la información del producto
1 de 4

publishig-house-divus

Pauline Harmange: Já muže nesnáším

Pauline Harmange: Já muže nesnáším

"Musíme mít právo nemít rády muže. Chápu, že to zní krutě ale musíme mít možnost je nemilovat jako celek ale udělat vyjímku u jednoho z nich", říká autorka textu, který chtěla francouzská vláda zakázat. Reakce oficiálních míst, následný skandál a potom obrovský zájem mladou spisovatelku Pauline Harmange okouzlil i vyděsil. "Myslela jsem, že z toho bude jen text pro blog ale ne kniha." Na základě svého aktivistického blogu byla oslovena aby napsala o misandrii a nenávisti k mužům. A takhle to dopadlo...
EAN: 9788086450995
Peso: 0.5 kg
Precio habitual 230,00 Kč
Precio habitual Precio de oferta 230,00 Kč
Oferta Agotado
Impuesto incluido.
Ver todos los detalles

Ženský hněv ať burácí

...

Misandrie se rodí z hněvua hněvem se živí. Feministky proto ve smyslu výroku ‚soukromé je politické‘ vždy propojují soukromý, domácí hněv s hněvem veřejným – rozdíly ve mzdách počínaje a diskusemi o tom, kdo vypere, konče. Dlouhou dobu se ale náš ženský hněv neprojevoval jako hněv feministický. Nikdo nemá rád záplavy emocí, obzvláště ne u žen, a proto trvalo dlouho, než se takový ženský hněv podařilo rehabilitovat. Už alenachází své pevné místo a zbavuje se tabu, které jej po staletí obklopovalo: píše se o něm, hledají se jeho kořeny, srovnává se s mužským hněvem, prostě existuje. Toto místo mu musíme s něhou opečovávat a rozdmýchávat ve svých prsou plameny svého hněvu, který se dovolává spravedlnosti, požaduje nápravua připomíná nám, že se nesmíme poddat. Je to právě náš hněv, kterýmuže volá k zodpovědnosti za jejich činy avlévá mízu našim revolucím.

...

Past heterosexuality

Diktát heterosexuality je zhoubný v tom, že nás nejen nutí pouštět se do vztahů výhradně s muži, ale především pouštět se do vztahů výhradně s muži bez pádných důvodů. Samozřejmě je tu láska – a já nemám právo popírat její existenci. Ale láska není a nikdy nebyla jediným faktorem v procesu, který lidi žene do života v páru.

...

A přece jsou podle průzkumů svobodné bezdětné ženy nejšťastnějšími lidmi.*Není to překvapivé, jen si představte život, kde je jediná psychická zátěž vázaná na vaši vlastní osobu, a kde nehrozí rozčarování nad společníkem, který není schopen práce na vztahu. Paul Dolan, profesor behaviorálních studií v úvodu k výše citované práci píše: „Stojíte před svobodnou čtyřicátnicí, která nikdy neměla děti [a říkáte jí:] ‚Ach, to je přece škoda, ne? Snad jednoho dne potkáš toho pravého a všechno bude jinak.‘ Ne. Možná potká toho nesprávného muže a všechno bude jinak. Možná potká muže, kvůli kterému bude nešťastnější, nemocnější a zemře dřív.“*

Tlačíme-li tolik na ženy, aby se vrhaly do náručí mužů, je to právě proto, abychom zaručili blaho, nebo alespoň spokojený život, mužům. Přesvědčováním žen, že se můžou naplno realizovat jen v heterosexuálním vztahu, je svazujeme a zatlačujeme do kouta. Ztrácejí sebedůvěru.

...

Z francouzštiny přeložila Sláva Sobotovičová. Redakčně upravila Magda Pěnčíková. Obálka Lucia Dovičáková.

 

O knize v anglickém deníku The Guardian